Dovolenou vyhlížíte jako učiněnou spásu. Pak přijde a zdá se, že mrknutím oka je pryč. A už jsou tu zase všední dny, povinnosti, popravdě… únava i po dovolené a ten neustálý zápřah.
Když se ale na sebe podíváte, tak si říkáte: „ Já nejsem unavená/ý z práce. Já to tak nějak mám vlastně furt, protože…
v práci musím podat 100% výkon,
ve vztahu se stále jen dohadujeme a nikam to nevede,
jsem na všechno sama/sám,
už pár let pečuji o nemocné rodiče a nemám si o tom s kým promluvit,
a kdy jsem udělal/a něco jen pro sebe, ani nepamatuju?!“
Teprve pak začnete hledat, kde je „zakopaný pes“, proč únava i po dovolené. A vyskočí na vás karta Desítka holí… a ten obrázek je pro vás tak typický, až vám hrknou slzy do očí.
Ale ta karta vypovídá jen o tom, jak jste na tom teď. Neříká nic o tom, že tam musíte zůstat.